Většinu z nás (mám na mysli starší ročníky, nevím totiž jak to chodí dnes) ukládali rodičové do kovové, dřevěné nebo proutěné dětské postýlky. Měla ohrádku - to abychom nevypadli nebo dokonce neutekli - a vysunovací bočnici usnadňující přístup. Málokdo si pamatuje, že tam spinkal. Byli jsme příliš malí na to, aby se vzpomínky zachovaly. Rodinná alba ale obsahují spousty fotografií capartů ležících i stojících v takovém zařízení. Tatínkové pořizovali tyto momentky velmi rádi. Zašlete nám snímek vaší postýlky (starý i současný, s vámi i bez vás). Ještě ji máte? Pan Jan Vomlel ano. Je 71 let stará a poměrně netypická.
Text a foto: Milan Kutil Říha.