Prý ji peněžní ústavy zdarma dávaly každému, kdo u nich složil nějakou částku. (O něčem podobném píšu také zde.) Střadatel nesměl mít u sebe ani klíče. Proto byly zámkové systémy poměrně sofistikované a patentované. Jak přišla naše rodina k této konkrétní pokladničce, to už asi nezjistím, ale malý trezorek mě provázel celým dětstvím. Tatínek odvrtal dno, abychom nemuseli kvůli odemykání běhat do spořitelny, a já si poctivě střádal halířky a desetníčky na něco klukovsky důležitého. Někdy jsem od babičky nebo dědečka dostal i bankovky. Pro jejich zasouvání vymyslel výrobce (firma Tresoria, a.s.) praktický otvor ve tvaru oblouku, jímž papírové peníze ve složeném tvaru snadno prošly.
Rozměry pokladničky jsou cca 100 x 60 x (výška) 90 mm.
Na horní straně je nápis "SPOŘITELNA MĚSTA JIHLAVY". Viděl jsem i pokladničky s názvy jiných měst. Třeba by někdo mohl shromáždit sbírku z celé republiky.
Text a foto: Milan Kutil Říha.