Před pár dny se mi naskytla příležitost zhlédnout sbírku historických přijímačů u pana Michaela Staňka. Mám rád staré věci. Rádia nevyjímaje. Fascinují mě jejich bedýnky. Vždy je to kus poctivé truhlařiny, později lisařiny - to, když nastala éra bakelitu a prvních plastických hmot. Zapnutí také stojí zato. Otočíte knoflíkem, rozsvítí se stupnice s exotickými názvy měst a pomalu "nabíhá" zvuk. U těchto muzeálních přístrojů mi zpožděný start kupodivu nevadí. Na rozdíl od moderní elektroniky.
Elektronkový přijímač Tesla Iron Kvinta vyráběný v letech 1948-1949.
Pohled na část expozice.
Text a foto: Milan Kutil Říha.